Povídka - "Plán Skok"

[Polaris]

"Plán Skok"
Autor: Valsidal


24. prosinec 2009 19:35
Budova C komplexu Defence intelligence agency, Washington D.C.
Pan Truman byl dnes špatně naladěný, ostatně kdo by nebyl, měl na Štědrý večer i na zítřek původně vybránu dovolenou a těšil se na klidné svátky na svém venkovském sídle. Krásná představa praskajícího krbu a teplých papučí však byla přerušena nenáviděným zapípáním pageru. Jeden jediný otravný zvuk a z vánoční idyly nezbylo nic než přezdobený stromek v hale tohoto komplexu, kam před chvílí dorazil. Alespoň, že měli tu slušnost pro něj poslat řidiče, to nebývalo zvykem stejně jako schůze ve svátek a navíc takhle v podvečer. Pana Trumana již po cestě zmocnila předtucha, byl v zásadě jediný možný důvod, proč bylo nutné svolat mimořádnou schůzi s povinnou účastí. Pan Truman byl již dost starý na to, aby se dovedl ovládat, ale přesto se ho zmocnila až chlapecká dychtivost a viditelně přidal do kroku.
Pan Truman se zastavil až u nenápadných dveří odlišujících se od ostatních pouze uniformovaným strážným, který stál před nimi rozkročen. Po poněkud trapné chvilce hledání po kapsách svého kabátu, konečně nalezl příslušnou průkazku a strážný mu otevřel dveře do dobře osvětlené místnosti bez oken, v niž krom kulatého stolu a plátna s dataprojektorem seděl již větší počet osob. S jeho příchodem všichni vzhlédli, nicméně nikdo nic neřekl do té doby, než strážný opět dveře uzavřel. Se zaklapnutím dveří konečně promluvil Muž s červenou kravatou sedící naproti dveřím „jdete pozdě pane Trumane, prosím usedněte, ať můžeme začít.“ Toto nápadné vyplísnění panu Trumanovi opět srazilo náladu, není přece školák, co nestihl hodinu matematiky a poněkud podrážděně se ohradil „mám dovolenou a byl jsem mimo město“. Muž s červenou kravatou však tuto poznámku buď neslyšel nebo se jí rozhodl ignorovat a takřka slavnostním tónem začal schůzi. „Pánové, letos jsme dostali k Vánocům neobyčejný dárek“ na chvilku se odmlčel zatímco se natáhl po ovladači dataprojektoru a na plátno za ním problikl obrázek jakéhosi zasněženého svahu s podivnou prefabrikovanou budovou. „Před dvaceti hodinami radar na základně v Anchorage na Aljašce zachytil cizí objekt nad severní oblastí teritoria. Tento objekt následně zmizel z obrazovek, nicméně o několik hodin později bylo nahlášeno, že šest mil od osady Nilkwooke došlo k dopadu neznámého tělesa, zřejmě meteoritu.“ Opět se na chvíli odmlčel a vítězoslavně opět zmáčkl tlačítko na ovladači a na plátně za ním se objevila fotka zřejmě zevnitř budovy na minulém slidu, na níž byl jakýsi špatně identifikovatelný objekt napůl skrytý v ledu. Muž s červenou kravatou poté pokračoval „jak vidíte, žádný meteorit. CTT prvního řádu, nyní ho zkoumají na místě. Myslím, že u CTT, které je zcela nové a takřka nepoškozené, máme jistotu, že nalezneme vzorek nejvyšší kvality. Proto bych zde rád navrhl, abychom již s předstihem zahájili vhodné kroky pro plán Skok, vlastnosti Vzorků dle našich zkušeností s postupem času vyprchávají a každá hodina prodlení může znamenat větší nestabilitu vzorku.“
Pan Truman překvapen nebyl, zřejmě nikdo v sále, všichni to očekávali v okamžiku, kdy došlo k tak rychlému svolání schůze. Ačkoliv tušil odpověd, vznesl pan Truman dotaz „jaký je postup se svědky?“ Slova se tentokrát ujal mladší muž po levici Muže s červenou kravatou a stručně odpověděl „standardní postup, internace AS“. Pan Truman se opět zachmuřil, věděl co to znamená, pod tímto krátkým termínem bylo skryto, že svědci byli odsouzeni k vymazání paměti a doživotnímu pobytu jakožto testovací objekty v jednom ze zařízení Aperture science. Oboustranně výhodný obchod, AS si nemuselo shánět subjekty pokoutně a nikdo tady v místnosti neměl špatné svědomí z vydání rozkazu k jejich usmrcení. A nechat svědky CTT, tedy cizího transdimenzionálního tělesa, jak raději pan Truman nesnášející úřednické zkracování říkával, naživu ve společnosti bylo příliš nebezpečné.
Zahloubán do myšlenek pan Truman přestal na moment vnímat co se děje kolem něho a prošvihl hlasování o návrhu Muže s červenou kravatou. Z jeho zasnění ho vytrhl až Mužův hlas „pane Trumane, vy jste proti?“ Už podruhé během chvíle ho Muž rozladil, chvatně zvedl ruku též, ale Muži s červenou kravatou se neobtěžoval odpovědět. Muž opět nechal chování pana Trumana bez odezvy a obrátil se k celé společnosti: „jednomyslně schváleno, tedy je rozhodnuto. Za kooordinátora vyzvednutí vzorku na místě bych chtěl jmenovat zde pana Trumana, je koneckonců z nás největším odborníkem na otázky CTT.“ Teď panem Trumanem trhlo, tak přece jen Muž s červenou kravatou jeho poněkud neslušné chování zaregistroval a tohle byla velmi rafinovaná pomsta, pod pochvalou jeho schopností se skrývalo jediné, zbytek svátků strávených na Aljašce koordinací zisku krystalické látky z pohonu CTT, která má zřejmě souvislost se schopností CTT cestovat mezi dimenzemi. Než však stačil oponovat, několik dalších od stolu souhlasně přikývlo a proneslo nějakou variaci na: „souhlasím, pan Truman je z nás na toto nejvhodnější.“ Nikomu se na Aljašku nechtělo. Pan Truman tedy přikývl rovněž, na druhou stranu to byla největší událost jeho života, dlouhá léta práce se konečně mohla zúročit a on mohl být svědkem dělání historie přímo na místě. Na jeho přijetí nabídky nikdo nečekal, diskuze u stolu pokračovala dále. Jeden z mužů, kterého pan Truman neznal, se ptal na okolnosti pádu CTT. Muž s červenou kravatou pouze pokrčil rameny „kdo ví, v tuhle roční dobu je tam hrozné počasí, létat tam je takřka nemožné, určitě s tím mají problém i CTT.“


25. prosinec 2009 13:09
Vrtulník 65. vrtulníkové letky HECU základnou v Anchorage, Aljaška.
Pan Truman se ještě více zachumlal do svého zimního kabátu. Čekal zimu, ale tohle? Se závistí se podíval na vojáka, co seděl naproti, který si zimy evidentně nevšímal. Voják si všiml jeho pohledu a poněkud pohrdlivě se usmál. Pan Truman se raději otočil na důstojníka vedle sebe, který si evidentně zimy užíval stejně jako on. Důstojník právě zmrzle prohraboval své papíry a konečně našel, co hledal už asi pět minut „přítomnost vzorku byla již ověřena, pro otevření a vstup dovnitř se čeká již jen na vás pane.“ Pan Truman od něj převzal lejstra a zadíval se na technické údaje „jaké je vůbec krytí události? Taková operace přece musí mít nějaké krytí, ne?“ Důstojník mu místo odpovědi ze své brašny vytáhl místní výtisk novin a ukázal na titulní článek. Pan Truman si přečetl titulek: „Lavina zavalila město Nilkwook, na pátrání po přeživších povolána armáda.“ Chytré, pomyslel si, mají vymyšlené nejen krytí vojenské operace, ale i zmizení svědků. Důstojník se na něj usmál „nebojte se, máme to promyšlené. Celá oblast je uzavřena z důvodu nebezpečí dalších lavin. Máme dost času na to vše v klidu prozkoumat a zahladit stopy. Teď se držte, jdeme na přistání, v tomhle počasí to bude dost házet!“


25. prosinec 2009 15:12
Místo nálezu CTT, Aljaška
Armáda byla skutečně připravena a jakmile pan Truman dorazil, zahájili inženýři proces otvírání vstupu. Pan Truman nebyl u nálezu CTT poprvé, Muž s červenou kravatou nelhal, když ho označil za odborníka. Byl u DIA již od dob prvního nálezu v Montaně a jako mladý důstojník byl tehdy pověřen zajišťováním podivných objektů pohřbených po staletí v Oregonských bažinách. Tehdy v sedmdesátých letech nikdo nevěděl, že jeho práce povede až k otevření obrovského komplexu v Black Mesa zabývajícím se možným napodobením teleportační technologie. Nicméně vždy to byly nálezy staré stovky i tisíce let, tohle CTT bylo nové! Konečně se vojákům podařilo plasmovými hořáky vytvořit vhodný vchod, specialisté z HECU byli připraveni. Zatímco ženisté vypalovali otvor, další odborníci prováděli scan vnitřku CTT a mohli tak podat panu Trumanu hlášení. To již držel v ruce dobře pět minut a bylo důvodem, proč nervózně poklepával nohou. Od všech ostatních s kterými měl tu čest se lišilo hlavně v jedné věci. Kolonka T.B.E (transdimezionální biologická entita) nebyla prázdná. Scan odhalil organický materiál a pan Truman se již nemohl dočkat nálezu, vzorek materiálu byl jistě důležitý pro vědce z Black Mesa, ale setkání s T.B.E.? Vypáleným otvorem již do CTT vnikali ozbrojenci z HECU s úkolem zajistit objekt. O deset minut později přišlo rádiové hlášení, že je bezpečné vstoupit...
Pan Truman se zoufale snažil udržet klidný a důstojný krok, ale moc se mu to nedařilo. Vlna vzrušení pronikala celým jeho tělem, jak se krok za krokem blížil k nahlášené T.B.E., velitel zásahu nahlásil, že byla nalezena živá a pan Truman se již nemohl dočkat, až s ní naváže kontakt. Pokud by měl pan Truman popsat vnitřek objektu, nenapadalo ho jiný slovo než výstřední. Chodby byly vysoké nicméně úzké, víceméně oválného tvaru, ale všelijak pokroucené, mnohdy vedly poměrně prudce do kopce či náhle končily propadem i o dva metry níže. Pana Trumana napadlo, že T.B.E. zřejmě nepoužívá chodidla a jeho zájem narostl. Konečně vstoupil do první větší místnosti v objektu, místnost již byla obsazena příslušníky HECU, kteří doslova obklíčili podivného tvora uprostřed. Pan Truman pocítil zklamání, čekal poněkud více než masitého červa zhrouceného na podlaze. Tvor hluboce oddechoval a na více místech z něj vytékala tekutina, zřejmě ekvivalent krve, evidentně byl v posledním tažení. Pan Truman se k tvoru přiblížil a zblízka mu pohlédl do toho, co považoval za tvář, když tu náhle tvor vydal ostrý a hlasitý zvuk, který v uzavřeném prostoru vyvolal pohromu. Vojáci si zakryli zoufale uši a pan Truman leknutím upadl na zem před tvora. Ohlušen a omámen si jen uvědomil, že tvor se k němu přiblížil a uchopil ho jakýmsi chapadlem na hlavě. Pak se pan Truman propadl do tmy z níž se již nikdy neměl probudit...


26. prosince 2009 11:26
Místo nálezu CTT. Aljaška
Provizorní nemocnice v jedné z místností budovy skrývající místo nálezu se pomalu vyprazdňovala. Ošetřující doktor s uspokojením pozoroval, že zranění vojáků nejsou trvalá a většina se lépe či hůře zotavovala z ohlušení. Co mu však dělalo starosti byl pan Truman, paradoxně to nebyla špatnost jeho stavu, ale přesný opak. „Vaši vojáci budou vpořádku majore“ uklidnil velitele jednotky, který přišel zkontrolovat své muže na marodku. Major se zadíval na druhou stranu místnosti na pana Trumana sedícího na posteli „a co ten kravaťák, co nám ho sem poslali?“ Doktor se zachmuřil „dělá mi starosti, všichni vaši muži zvrací a trpí dočasnou hluchotou. On byl zdroji hluku nejblíže a nemá žádný symptom, spal velmi tvrdě čtvrnáct hodin, ale probudil se a tvrdí, že mu nic není a ke všemu naléhá, že musí okamžitě zpět do práce.“ Major se pohrdlivě podíval na pana Trumana „nojo, blbci mají vždycky štěstí, to my mariňáci to odneseme za kravaťáky. Pusťte ho, když tvrdí že je mu dobře, ať se klidně pozvrací v helikoptéře.“
Pana Trumana vycházejícího z marodky major odchytil hned u dveří. Tentokrát zvolil úplně jiný a úctivější tón, než když mluvil s doktorem „pane, během noci byl vzorek extrahován a je připraven k transportu. Transportní helikoptéra je již zajištěna.“ Pan Truman se na něj sotva podíval a jen poněkud suše odvětil „dobře, odletíme co nejdříve“ a s tím od překvapeného majora odešel. Žádný dotaz na T.B.E. či i jen na kvalitu vzorku, majora to udivilo, nicméně pak se ušklíbl při pomyšlení, že kravaťákovi je přeci jenom asi blbě a tak to neodnesli jen jeho muži... Ostatně podle doktora se chová divně celý den, půl hodiny se prý prohlížel v zrcadle a chodí jak s umělou nohou. Doktor pronesl nějaký vtip na přestárlého metrosexuála, který si ale major nezapamatoval. Na vtipy nebyl. Na další rozjímání už major neměl čas, zvuk rotoru napověděl, že bude potřeba při organizaci převozu prvních částí CTT na bezpečnější místa.


29. prosince 2009 11:26
Třetí podlaží komplexu Pentagon, Washington D.C.
Další schůze Výboru. Za posledních několik dní již snad desátá. Na mužích v místnosti je viditelná únava a nevyspalost, někteří snad v budově i spí, když ukradnou pár hodin mezi nutnou koordinací zřejmě největší operace, které se v těchto místech kdy plánovala. Již dva dny byl vzorek připravován v provizorním výzkumném stanovišti zbudovaném na Aljašce pro další převoz do zařízení v Novém Mexiku a předběžný výzkum potvrdil, že vzorek je vynikající kvality a tedy by mohl být dostačující k otevření stabilního portálu po dostatečně dlouhou dobu na provedení operace Skok.
Poslední dny byly hektické, na extrakci vzorku z pohonu CTT, rozebrání celého tělesa a nutného materiálního zázemí a jejich rychlá přeprava, navíc v hrozném počasí, měli jen několik málo dní. Muž s červenou kravatou již dvě noci nespal, nemohl usnout kvůli obavám. Dokonce se i přistihl, že se v duchu obrací k Bohu, přestože se celý život považoval za nevěřícího. Zdálo se však, že všemohoucí jeho prosby vyslyšel. Nad místem nálezu se mraky neprotrhaly dříve, než byly všechny stopy zahlazené a materiály bezpečně přepravené. Stačilo by, aby na hodinu přestalo sněžit a protrhala se oblačnost a cizí satelity by uviděly, že se tam neděje pouhá záchranná operace. Naštěstí se nic takového nestalo, dokonce i technika vydržela hrozivé podmínky a nyní mohli vyřešit poslední, nicméně klíčovou, otázku.
Muž s červenou kravatou se postavil a zvednutím ruky doprovozeném zakašláním utišil lomoz v místnosti, která, jako vždy, byla bez oken. „Pánové“ zahájil rozpravu „před dvanácti minutami mi došlo potvrzení, že všechny součásti CTT jsou bezpečně přepraveny z místa nálezu. Toto máme za sebou, nyní nás čeká druhá fáze, ale ještě předtím bych rád nastolil otázku jinou. Otázku etickou. Pan prezident mi dnes dal za úkol tuto otázku nastolit. Skutečně pánové věříme, že máme již dostatečné technické možnosti a rovněž i morální právo napadnout zcela jiný svět?“ Když toto dořekl, tak se trochu ušklíbl, chtěl aby celá otázky vyzněla pompézně, ale až takový patos ze svých úst nečekal. Nicméně na otázce nesejde, věděl jaká bude odpověď Výboru. Etickou otázku shodili ze stolu takřka okamžitě, kdo by od nich nečekal něco jiného. Ostatně takřka jediný, kdo kdy plně neschvaloval etická rizika byl pan Truman. A ten, jak si Muž s červenou kravatou uvědomil, byl od návratu z Aljaška poněkud zaražený a nemluvný. Vlastně jediné co řekl bylo, že si přeje, aby nadále přímo dohlížel na průběh příprav. Muž s červenou kravatou ho chápal, Trumanovo celoživotní dílo se týkalo CTT, jistě že si přeje vidět jeho naplnění. Navíc, komu jinému by se chtělo cestovat hodiny letadlem a helikoptérou až do zařízení v Novém Mexiku? Muž s červenou kravatou neviděl jediný důvod, proč panu Trumanovi nedopřát to potěšení vidět výsledek své práce na místě. Plus se v Trumanově přítomnosti necítil dobře, už od jeho návratu z Aljašky měl pocit, že ho propaluje očima. To ho znervózňovalo a jen by si oddychl, kdyby ho na nějaký čas neviděl.
Navíc daleko vážnější problémy byly technického rázu, Výbor s ulehčením rychle odsouhlasil pana Trumana jako dohližitele celé operace na místě a přesunul se k daleko bližším technickým otázkám.
Schůze skončila o dvě hodiny později, závěrečné stanovisko Výboru znělo: „... Výbor doporučuje provést operaci Skok a postupovat dle vytvořeného časového scénáře. Technické a etické otázky vyřešeny. Supervizorem průběhu příprav Výbor doporučuje G.M. Trumana.“
Prezident souhlasil s operací na tajné schůzi o týden později. Pomyslné odpočítávání se rozeběhlo spolu s prvními vojáky HECU na cvičištích, které byly, z pro ně neznámých důvodů, dosti atypické i na výcvik HECU, jak jinak nazvat výcvik boje ve snížené gravitaci? A na jiných cvičištích zcela jiní muži a ženy nacvičovali druhý scénář plánu Skok. Ten nepříjemnější, kdyby se snad něco zvrtlo...

[Prco]

Toto je cool :) len tak ďalej ;)

[Baraccuda]

Celkom fajn, len maličký detail xD Pentagon je vo Virginii, nie v DC. Ale bolo to dobré

[Prco]

Malý dotaz....príbeh sa odohráva v 2009 a to už Black Mesa bola zničená....

[overwatch]

je to paradne...musim aj ja nieco napisat:D

[Valsidal]

Prco: mám za to, že od autorů příběhu nikdy přesné datum nepříšlo. Jen, že se příběh odehrává v květnu někdy v prvním desetiletí dvacátéhoprvního století (tedy někde jsem viděl zkráceně napsáno 200X). Já to dal do minulého roku, abych tomu dodal trochu té atmosféry, že se to klidně může dít, protože k incidentu v BM teprve dojde... tedy datum jsem si určil dle své libovůle a nějak více ho neřešil, protože jsem se zaměřil na přemýšlení o tom, co mohlo předcházet příběhu HL - v tomto případě jsem se plně zaměřil na postavu G-Mana a jeho možný původ a motivaci. Především tedy na fakt, že ačkoliv je to prakticky jistě nepozemská bytost, tak má očividně pozici ve vládní/vojenské struktuře USA. Což jsem tedy vyřešil nastíněním teorie, že se skutečně jedná o pozemského byrokrata, jenž je nicméně víceméně náhodou "nahrazen" cizí mimozemskou entitou (v mém příběhu se jedná o člena Combine, který se ať už náhodou, nebo cíleně ocitne na Zemi a zkrátka využije plánu pozemšťanů proti nim).


Omlouvám se za chybu ohledně Pentagonu, nenapadlo mne, že už patří do jiného státu a tak jsem si to ani neověřoval.